Yogyakarta 2018

indonéská měna: rupiah

1 CZK = 626 IDR

Do Jogjakarty nás dopravil létající mrazák. Bylo v něm snad 10 °C, šílenost, když je venku 35 °C. Další mrazák byl autobus, kterým jsme jeli do centra „Džogdži“. Později jsme zjistili, že celá místní MHD je asi zásobovaná firmou Calex – po Jogje nejezdí jediný autobus bez klimošky nastavené proklatě nízko.

V Jogje se stalo pravidlem, že kolem čtvrté odpolední začalo pršet. Každý den a pak už celý večer a noc. Snažili jsme se proto vyrážet celkem brzy, ale občas nás to stejně chytlo. A asijské deště jsou vydatné.

První den jsme chtěli vidět sultánské lázně Taman Sari přímo uprostřed města. Nebyli jsme daleko, svezl nás tam chapík na kole se sedadlem, kam jsme se dva vměstnali jen „kost na kost“.

Další den byl naším cílem hinduistický klášter Prambanan na kraji města. Mě se ale mnohem víc líbil klášter buddhistický, který jsme ve stejném areálu našli, bohužel až když zas začínalo pršet.

Třetí den jsme se vydali na Borobudur, buddhistický klášter donedávno ukrytý v džungli. Je obrovský, impozantní a dle mého si nezadá s pyramidami. V každé jednotlivé stupě je schovaná socha Buddhy, jen jedna z nich je odkrytá, a stup jsou tam desítky.

Co jsme v okolí Jogji vidět chtěli, to jsme viděli – letí se na draky…